Kulaté stoly

Otorinolaryngologie vyniká mezi jinými obory pestrostí diagnostických i léčebných postupů. V prezentacích a moderované diskusi se zaměříme na moderní diagnostické metody, některé novinky a raritní témata, se kterými se otorinolaryngolog v ambulanci nesetkává každý den, ale které neodmyslitelně k oboru patří – biologická léčba v rinologii, papilomatóza hrtanu či inspirační stridor kojenců.

Groh D.: Moderní endoskopická vyšetření v ORL ambulantní praxi z pohledu praktického a ekonomického
Kastner J.: Rinosinusitida v ORL ambulanci – od Bendových nosních kapek k biologické terapii
Vydrová J.: Papillomatosa hrtanu v ORL ambulanci – možnosti diagnostiky a terapie
Janoušek P.: Inspirační stridor u kojenců – možnosti ambulantní diagnostiky
 

Transorální robotická chirurgie umožňuje pod 3D kontrolou přesný přenos pohybů rukou chirurga na robotická ramena bez nechtěného třesu.

U pacientů s nádory orofaryngu, supraglottis a hypofaryngu nahrazuje tradiční výkony ze zevního přístupu, čímž snižuje morbiditu zákroku, bolestivost, urychluje hojení a propuštění pacienta. Zlepšuje přehlednost operačního pole, snižuje riziko nedostatečně radikální resekce, zkracuje operační čas. Obvykle není nutná tracheostomie. Hodně pacientů se vyhne následnému ozáření.

Díky výbornému 3D zobrazení je parafaryngeální prostor dostupný i transorálně, bez nutnosti zajištění dostatečného přístupu protnutím mandibuly či bez rizika poranění lícního nervu při transparotickém přístupu.

Při použití 30stupňové optiky umožňuje bezpečný přístup na oblast kořene jazyka. Linguální tonzilektomie má využití při resekci hypertrofické jazykové mandle v rámci OSA syndromu a při metastázách spinocelulárního karcinomu do krčních uzlin při neznámém primárním nádoru.
 

Pro diagnostiku chorob hrtanu využíváme řadu vyšetřovacích metod. ORL lékař se především soustředí na optické vyšetřovací metody (lupenlaryngoskopie, stroboskopie, vysokofrekvenční laryngoskopie, videokymografie, NBI a kontaktní endoskopie), které umožňují přesné hodnocení patologických změn na hlasivkách. Foniatr navíc hodnotí zvukové vlastnosti hlasu s popisem hlasu (čistota, zabarvení, intonace, hlasitost apod.). Hlasové pole umožňuje vyšetřit celý výškově-hlasitostní rozsah hlasu. Další možností je analýza frekvenčního spektra hlasu a multidimenzionální analýza. Radiolog využívá především CT a MR k vyšetření hrtanu. Uvedené metody budou představeny v obecné rovině, poté demonstrovány na jednotlivých kazuistikách.
 

Kulatý stůl je věnován problematice sinonazálních maligních nádorů.

V úvodních sděleních budou shrnuty poznatky o epidemiologii, diagnostice a stagingu těchto specifických nádorů.

Detailně budou probrány zásady endoskopických postupů a limitů chirurgické léčby při šíření tumorů do očnice a spodiny lebeční.

Diskutována bude rovněž role zevních operačních přístupů a rekonstrukčních technik maxilofaciálních defektů včetně 3D plánování.

V neposlední řadě bude dán prostor nechirurgickým léčebným metodám, především protonové radioterapii.
 

Mezi časné karcinomy hrtanu jsou řazeny nádory Tis, T1 nebo T2, N0. Jedná se skupinu nádorů s dobrou prognózou, v jejichž léčbě se užívá jedna léčebná modalita, přičemž se volí mezi chirurgickou léčbou a radioterapií. Při stanovení plánu léčby se klade důraz na správný poměr onkologické radikality a zachování co nejvyšší kvality života. Program bloku shrnuje současný stav poznatků o správné diagnostice, stagingu, prognóze a léčbě časných karcinomů hrtanu včetně prekanceróz s důrazem na výběr léčebné modality s ohledem na lokoregionální kontrolu a na kvalitu života.
 

Chronické rinitidy jsou typicky nezávažným, ale pro pacienty obtěžujícím onemocněním. ORL lékař je často prvním specialistou, který zahajuje diagnostický postup. Hlavní skupinu představují infekční a alergické rinitidy. Ostatní jsou zařazeny do skupiny, která je zkráceně označována jako NAR (nealergické rinitidy), kam řadíme např. senilní, gustatorní, profesionální, hormonální a idiopatickou rinitidu. Klíčová je spolupráce s imunology a alergology. Léčebné možnosti jsou především konzervativní (včetně např. specifické imunoterapie u alergických rinitid), ale také chirurgické. Úvodem budou zmíněny imunologické procesy vedoucí k projevům rinitid. Následně budou za mezioborové účasti (imunolog, alergolog, ORL lékař) diskutovány jednotlivé typy rinitid a možnosti diagnostiky a léčby.
 

Unilateral paralysis of the vocal cords is a relatively common disease of patients in laryngology clinics. Limited mobility of the vocal cord can affect the quality of the voice, the ability to communicate adequately verbally, and, in some cases, also influence the quality of swallowing and the protection of the airways from food aspiration. The variety of etiological factors and the complexity of the neural supply to the intrinsic muscles of the larynx are reflected in various aspects of the diagnosis and treatment of patients. Many patients require an individual approach considering the above-mentioned factors and parameters. Treatment includes non-surgical and surgical procedures, the portfolio of which is relatively wide. In the panel discussion, these issues will be discussed from different points of view.
 

Obrna lícního nervu je doprovázená vedle komorbidit významným dopadem na pacientovu psychiku a sociální interakce. V praxi se setkáváme s obrnou iatrogenní a s obrnou, způsobenou patologickým procesem.

Vzhledem ke komplikovanému průběhu lícního nervu je variabilita jeho poškození veliká a tomu odpovídá i pestrá paleta technik a postupů, majících za cíl obnovit funkci mimických svalů obličeje, snížit morbiditu a zlepšit kosmetický výsledek.

Problematika obrny lícního nervu bude diskutována v kruhu odborníků, tvořících aktivní multidisciplinární tým ve Fakultní nemocnici v Motole (neurolog, oftalmolog, plastický chirurg, fyzioterapeut, neurochirurg, otorinolaryngolog). Cílem je na modelových příkladech poukázat na důležitost mezioborové spolupráce v péči o tyto pacienty.
 

Oblast přední lební spodiny je anatomicky i funkčně velmi složitou lokalitou lidského těla. Diskutovány budou možnosti zobrazovacích metod (prof. Roberto Maroldi, přednosta Radiologické kliniky, Univerzita Brescia a dlouholetý člen vedení Evropské radiologické společnosti), problematika očnice (as. Zuzana Balatková) a rinolikvorey (doc. Alexandros Andrianakis, ORL klinika Graz; doc. Peter Valentin Tomazic, ORL klinika Graz, člen vedení Evropské rinologické společnosti). Jednotlivé přednášky panelistů budou doplněny diskuzí nad konkrétními kazuistikami.
 

Otorea patří mezi nejčastější příznaky onemocnění ucha a svou četností náleží k nejčastějším symptomům, které přivádí pacienty do ORL ambulance. Správné zhodnocení příčiny je nezbytné pro volbu optimálního léčebného postupu. Diskutována bude problematika onemocnění zevního ucha spojených s tímto symptomem (doc. Karol Zeleník), řešení otorey spojené s léčbou sekretorické otitidy (prof. Viktor Chrobok), středoušního zánětu (doc. David Slouka), problematika řešení pooperační otorey (doc. Richard Salzman) a také systémových onemocnění postihujících spánkovou kost a středouší (as. Jan Vodička). Jednotlivé přednášky panelistů budou doplněny o diskuzi nad konkrétními kazuistikami.
 

V první části budou diskutovány indikace záchovných protokolů a jejich vývoj v čase z pohledu onkologa a chirurga. Totální laryngektomie zůstává u části pacientů optimální primární léčbou. Druhá část bude věnována rehabilitační péči o laryngektomovaného, která začíná již na operačním sále a pokračuje během sledování pacienta. Pozornost bude věnována i otázkám kvality života po léčbě.
 

Péče o tracheostomované dítě se v mnoha ohledech liší od péče o dospělého a její správné provedení je zásadní pro bezpečnost pacienta. Kromě otorinolaryngologů jsou mnohdy tracheostomovaní pacienti v péči zařízení jiných odborností. Napříč obory (ale i v rámci otorinolaryngologické obce) lze zaznamenat výraznou nejednotnost již v zásadních postupech péče o tracheostomovaného dětského pacienta. Příklady mohou být interval výměn kanyly, vhodný typ kanyly pro jednotlivé situace apod. V posledních letech navíc zaznamenáváme díky pokrokům medicíny nárůst rozšířených indikací dětských tracheostomií, což přináší nárůst počtu dlouhodobých nosičů tracheostomických kanyl. Nezbytně nutná je spolupráce rodičů a jejich zácvik včetně vybavení odpovídajícími pomůckami pro domácí péči. Cílem kulatého stolu je pokus přiblížit se konsenzu v zásadních principech této problematiky od chirurgického výkonu přes akutní a dlouhodobou péči až po dekanylaci.